"Tato unikátní pevnost, po celé Evropě známá jako jeden z vrcholů vojenského inženýrství, se nakonec stala symbolem toho nejhoršího, čeho je člověk schopen. Odpovědnost za zločiny, které páchali naši předkové, musíme přijmout, a poučit se z nich. Nerad jsem se dočetl, že některé budovy v tomto městě, jsou v havarijním stavu nebo že se jejich část dokonce zřítila. Je důležité, aby vláda intenzivně hledala cesty, jak postupné destrukci tohoto místa zabránit, protože je zdrojem naší historické paměti. Umožňuje předávat svědectví dalším generacím. Je to důležité kvůli současným hrozbám, jako jsou různé formy extremismu, fobií nebo vypjatého nacionalismu." (Výňatek z projevu P. Pavla, prezidenta republiky, při letošní Terezínské tryzně)

Pan prezident na české vlastence, kteří byli mučeni a též zavražděni v Terezíně, zapomněl. Neřekl ani slovo o tom, že v boji za osvobození republiky padlo, bylo umučeno na 360 tisíc našich lidí. Byli jsme oběťmi německých vrahů, nikoliv českých.

Vlivem špatných hygienických podmínek mezi vězni vypukla začátkem roku 1945 , což bylo zjištěno rozborem 90 vzorků od skupiny vězňů z Malé pevnosti, vyslaných na zákopové práce do Hradce Králové. Následně začal český lékař MUDr. organizovat lékařskou pomoc. Dne 4. května dorazila první skupina českých lékařů a dobrovolníci, včetně 50 žákyň ošetřovatelské školy na Bulovce.

Do Terezína dorazily 10. května 1945 jednotky 5. gardové armády pod velením generálporučíka A. I. Rodimceva. Vojenským velitelem Terezína se stal major M. A. Kuzmin. Následujícího dne dorazila sovětská sanitní kolona a 13. května sanitní vlak. Na místě bylo rozvinuto pět armádních nemocnic s kompletním vybavením.

„My jsme si připomínali konec druhé světové války. My víme, kdo tu válku rozpoutal, my víme, jak to tady bylo složité s našimi tehdejšími sudetskými občany. Proto já jsem teď byl velmi šokován, když jsem z úst současného prezidenta slyšel poděkování k panu Berndtu Posseltovi. To je věc, která mě naprosto šokovala. Já jsem před nějakými 27 lety podepisoval česko–německou deklaraci s panem Kohlem. A když teď někdo říká, že děkuje panu Posseltovi za přínos v česko–německých vztazích, no tak to je prostě přepisování historie, které já nemohu akceptovat,“ prohlásil závěrem Klaus." (Výňatek z článku)

Souhlasíme s panem exprezidentem V. Klausem s jeho tvrzením. Dodáváme však, že slova pana prezidenta P. Pavla: "Odpovědnost za zločiny, které páchali naši předkové, musíme přijmout, a poučit se z nich", která pronesl při letošní Terezínské tryzně, jsou zřejmě též pokusem o přepisování naší historie.